Recyklace plastů – opravdu víme jak? – 1. díl

Když se jakéhokoli člověka, třeba i dítěte, zeptáte, jak přispívá k ekologické záchraně planety, zamyslí se, ale z devadesáti procent ho jako první věc napadne třídění odpadu. O tom, že třídit odpad je dobré, nás informují už i učebnice a dokonce se daří dostat poučku přímo na obaly různých výrobků. Pokud si přeberete, co většinou končí v koši ve vaší domácnosti, v největší míře to pravděpodobně budou obaly od potravin a potažmo nápojů. Největší objem ale bezesporu zabírají v koši právě plasty, respektive PET lahve.

Není ale „třídit“ jako „třídit“. Když se setká ortodoxní střadatel plastových obalů s pseudotříditelem, který odděluje mimo komunální odpad jen zmíněné PET lahve, je to jako setkání vegana a vegetariána. Ten první nechápe, proč to ten druhý dělá, když to dělá polovičatě. Pořád si ale budou rozumět víc spolu než s jakýmkoli „masožravcem“.

Většinou však to, že do speciálních plastových popelnic lidé vhazují jen PET lahve, nesouvisí s přesvědčením ale s neznalostí. Co tedy do žlutých kontejnerů patří a co ne?

 

Ano

Do kontejneru patří fólie, sáčky, plastové tašky, sešlápnuté PET lahve, obaly od pracích, čisticích a kosmetických přípravků, kelímky od jogurtů, mléčných výrobků, balicí fólie od spotřebního zboží, obaly z CD disků, plastové hračky apod. Patří sem i pěnový polystyren, ale jen v takovém množství, abyste jím kontejner nezahltili.

Ne

Do žlutého kontejneru nepatří znečištěné obaly se zbytky potravin nebo čisticích přípravků, obaly od žíravin a jiných nebezpečných látek, podlahové krytiny a novodurové trubky. Do žlutých kontejnerů byste neměli vhazovat ani výrobky z PVC (většina firem, které odpad zpracovávají, je nepřijímá).

Od kontejneru k rodinnému domku

Cesta plastových obalů směřuje od kontejnerů k dotřizovací lince, kde je pracovníci ručně rozdělují. Kelímky od jogurtů mají jinou barvu a složení než PET lahve nebo třeba pěnový polystyren, proto se přerozdělují a lisují na balíky, které pak putují do zpracovatelen konkrétního druhu plastů. Výsledkem většinou bývá tzv. regranulát. Plasty se totiž většinou vyrábějí z granulátu z ropy, který se zahřívá a pak vytlačuje do forem. Regranulát je recyklovaný granulát. Asi největší efekt recyklace pak vidíme právě u PET lahví, kdy je použito 1030 % regranulátu ze starých PET lahví. Recyklovaný pěnový polystyren se zase úspěšně využívá třeba při další výrobě tepelných izolací nízkoenergetických domů. A to je důkaz, že třídit má opravdu smysl.

Foto: ekostrazce.cz

Mohlo by se vám líbit...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>