Chataření a chalupaření

Jak známo v létě nastává velké stěhování národů. Z města se chce dostat téměř každý. V České republice již tradičně řada obyvatel tráví dovolenou a víkendy na chalupách a chatách. Kde hledat kořeny tohoto způsobu trávení volných dnů a jaké to má dopady na své okolí?

Kořeny chatařů a chalupářů

Původ úprku městského obyvatelstva na venkov můžeme najít už u středověké šlechty, která měla zálibu v nejrůznějších letohrádcích. S nástupem industrializace (19. století) už nebylo čisté životní prostředí v některých oblastech samozřejmostí a bohatší vrstvy obyvatel si stavěli letní sídla. Za zlatou éru chataření a chalupaření se dá považovat období socialismu, tedy období železné opony, zhoršení životního prostředí a reálného zbohatnutí většiny obyvatel.

Ačkoliv základní motiv chataření i chalupaření v podobě úniku z města a trávení volného času v přírodě je stejný, jsou mezi chataři a chalupáři značné rozdíly.

Chataření

Chataření má své kořeny v období po první světové válce. Úzce souvisí se vznikem trampingu, který začali provozovat především vojáci navrátivší se z války. Tramping si žije vlastním životem dodneška, ale část tehdejších pionýrů trampingu chtělo trávení volného času v přírodě přece jen trochu kultivovat a právě tito lidé založili fenomén chataření, který se masově rozvinul především v dobách socialismu.

Chalupaření

Rozvoj chalupaření má svůj původ v období po druhé světové válce. V té době bylo hlavně v pohraničí (po odsunu sudetských Němců) plno volných chalup, statků nebo třeba mlýnů. Tyto objekty začali ve velkém skupovat obyvatelé měst. Další vlna odlivu venkovského obyvatelstva (a tím pádem uvolnění a skupování chalup)nastala po kolektivizaci zemědělství a rozmachu průmyslové výroby ve městech.

Chalupaření versus chataření

Obecně se dá říci, že chataření nemělo a nemá příliš dobrý vliv na přírodu a krajinu. V okolí velkých měst přerůstá v celoroční bydlení a to i při absenci stavebního povolení a napojení na inženýrské sítě. Chatové kolonie vznikaly často živelně a bez jakéhokoliv povolení v do té doby neporušené přírodě. Chataři často vypouštějí odpadní vody do řek a tím přispívají například ke vzniku sinic v přehradách.

Naproti tomu chalupaření má spíše více kladných stránek. Díky chalupářům, kteří se snažili o zachování původního vzhledu chalup, bylo zachráněno plno architektonicky vzácných objektů, které by již dneska nestály. V některých vesnicích také chalupáři zapustili kořeny a zlepšili tak demografickou situaci často vymírajících sídel.

R. K.

Mohlo by se vám líbit...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

„Proti blbosti i bohové bojují marně.“ Jan Werich