Než na naše zahrady udeří zima, je potřeba na ni provést spousta přípravných prací, abychom se příští rok mohli opět radovat z bohatých květů a úrody. Úkonů je třeba provést tolik, že bychom na toto téma mohli vydat celou knihu. Pojďme se však zaměřit na péči o stromy a jejich řez.
Po celá staletí platilo pravidlo, že se hlavní řez provádí v době vegetačního klidu dřevin – tedy nejčastěji mezi koncem října a začátkem března. Dnes se však již ví, že se hlavní řez provádí v době vegetační, např. v letním období. Řez v období klidu totiž zůstává bez reakce někdy i půl roku, což je doba, za kterou mohou do rány nastoupit patogeny. Při letním řezu strom naopak reaguje okamžitě a snaží se ránu sám zacelit. Letní řez však může mít negativní vliv na růst a budoucí rašení, na druhou stranu může využít ke zpomalení růstu příliš bujných dřevin.
Druhy řezu
Nůžkami nebo pilou ovlivňujeme vzrůst, květ a tvorbu plodů nejrůznějších rostlin. Zásahy by měly probíhat šetrně a s minimálním poraněním rostliny.
K uvolnění koruny provádíme prosvětlovací řez vhodný k odstraňování převážně starších, nevhodně rostoucích a poškozených větví. Boční větve a výhony keřů a stromů se zpravidla řežou na větevní kroužek, tj. přímo na hlavní větev nebo na kmen.
Chcete-li řezem korigovat a podněcovat vzrůst, proveďte řez zpětný. Výhony, které je třeba takto odstranit, se řežou těsně nad pupenem, který směřuje vně, nebo má příznivý směr růstu.
Pokud během řezu dojde k roztřepení rány, je potřeba jej bezprostředně ošetřit.
Vhodné nástroje
Abychom tomu však předešli, je potřeba, aby veškeré řezné nástroje od obyčejného nože až po motorovou pilu byly vždy důkladně nabroušené. Silné otlaky a natržení kůry nebo odštěpení dřeva totiž ztěžují zhojení ran a může jimi snáze vniknout hniloba a jiní původci chorob. Ostré a špičaté nářadí má ale samozřejmě svá rizika.
Zvlášť opatrní buďte při práci s motorovými řeznými přístroji, jako jsou motorové pily. Nebezpečným úrazům ale lze značnou měrou předejít funkčním automatickým vypínáním.
Podzimní práce na za zahradě jsou fyzicky velmi náročné, za úvahu tedy rozhodně stojí pořízení pomocného nářadí jako jsou štípačka na dřevo, či drtič zahradního odpadu. Odvoz větví a stonků na skládku je náročný, což teprve řezání a stříhání na menší kousky. Rozdrcený zahradní odpad je přitom skvělým materiálem do zahradního kompostu. Štěpky lze ale využít i k nastýlce nebo jako povrch na postranní cesty, který zabrání jejich zaplevelení. U drtiče je velice podstatná výkonnost. Běžné drtiče mají elektromotor s výkonem mezi 1500 a 2500 watty, a vypořádají se tak s větvemi o průměru 3 až 4 centimetry. Na silnější větve o průměru 5 a 8 centimetrů je potřeba drtič větví na silnoproud a speciální přípojku.
Díky kvalitnímu zahradnickému náčiní si podzimní práce usnadníte a zbude vám tak více času na kochání se podzimní zahradou.
