Stále více lidí razí teorii, že vše podstatné už bylo vymyšleno a není nutné zkoušet stále nové věci. V některých ohledech to může platit i ve stavebnictví, kde se znovu dostávají do módy tradiční stavební materiály. V dnešním článku se podíváme na tradiční střešní materiály naší lidové architektury – slámu a rákos.
Slaměná krytina
Slaměná krytina je nejstarším typem krytiny, který se používal u lidových staveb na našem území. Odborně se tato krytina nazývá snopcová, protože se sláma svazovala do snopů. Pro svůj dekorační vzhled se dodnes používá u rekreačních objektů. Sláma je velmi levný a lehký materiál. Nevýhodou slaměné krytiny je snadná zápalnost, která se dá eliminovat impregnací nebo namáčením snopců do řídké hlíny – snopy jsou pak ale těžší.
Rákosová střecha
Rákos je další tradiční stavební materiál, který se u nás používal především na jižním Slovensku, kde je rákos místním dostupným materiálem (každoročně se obnovuje a dorůstá). Podobně jako sláma je i rákos velmi hořlavý materiál, proto je nutné zvyšovat jeho odolnost pomocí tzv. stabilizátorů.
Samotná rákosová krytina se vyrábí z 2-3 m dlouhých stébel rákosu, které se připevňují k dřevěným latím. Rákos má výborné tepelně – izolační a hydroizolační vlastnosti, proto není nutná pod cca 30 cm tlustou vrstvou rákosové krytiny další tepelná izolace nebo izolace proti dešťové vodě.
O rákosovou střechu je potřeba se pravidelně starat a udržovat ji, protože rákos už po jednom roce ztrácí asi 15 % vlhkosti. Tuto ztrátu objemu je nutné jednou za 2-3 roky doplnit. Kvalitně zhotovená a udržovaná rákosová střecha vyhovuje i dnešním požadavkům na stavbu. Životnost takové střechy je 60-80 let.
R. K.
